Laterální myšlení

Laterální myšlení

NOVINKY

K úspěšnému řešení hlavolamů je kromě logiky velmi často třeba také trocha té fantazie či kreativity v myšlení. Psycholog Edward de Bono zavedl v roce 1967 pro kreativitu v myšlení termín Laterální myšlení. Slovo laterální bychom do češtiny přeložili jako „boční“ či „postranní“, nicméně tento termín se jako celek nepřekládá.
Laterální myšlení je způsob řešení problémů pomocí nepřímého a kreativního přístupu prostřednictvím zdůvodnění, které není okamžitě zřejmé. Zahrnuje myšlenky, které nemusí být dosažitelné pouze pomocí tradiční logiky krok za krokem.
Laterální myšlení je způsob myšlení zaměřený především na kreativní řešení problémů. Podstatou laterálního myšlení je nepřímý postup, který klade důraz na vykročení z existujících modelů a rámců myšlení za cílem vyvinout nové nápady, které by nebyly dosažitelné sekvenčním logickým myšlením.

Rozsudek Šalamounův

Jako příklad uvádí de Bono rozsudek Šalamounův, kde král Šalomoun řeší spor o rodičovství dítěte tím, že žádá, aby bylo dítě rozděleno na polovinu. Svůj rozsudek pak vynesl na základě reakcí, které svým původním příkazem vyvolal.
Edward de Bono také spojuje laterální myšlení se smyslem pro humor. Tvrdí, že při tomto způsobu uvažování dochází k jakémusi přechodu od klasického uvažování podle známého vzorce k něčemu novému, nečekanému.
Je to pak právě onen moment překvapení, který vyvolává nový vhled a usnadňuje schopnost začít přemýšlet podle nového vzorce myšlení.
Laterální myšlení se v principu zásadně liší od myšlení kritického (též vertikálního). Kritické myšlení se primárně týká posuzování skutečné hodnoty výroků a hledání chyb. Člověk používá laterální myšlení k přechodu od jednoho známého problému k zcela novým, nečekaným.

Fantazie a imaginace jako cesta k řešení logických úloh

Důležitým prvkem je tedy schopnost imaginace. Imaginace je schopnost člověka vyvolávat v mysli představy či „obrazy“, které se mohou vázat k předchozí zkušenosti jako vzpomínky, mohou však tento „materiál“ různě přetvářet a vytvářet tak nové představy.
Díky takovému způsobu myšlení pak řešitel hlavolamu dokáže spíše opustit jakousi pomyslnou klec a nabídne mu pohled na problém z vnějšku. To pak vede k novému nápadu a k řešení problému.

Jak vás tento hlavolam zaujal?

Celkové hodnocení uživately / 5. Celkem hodnotilo

Sdílejte

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.