Tangram je jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších hlavolamů. Cílem je vytvořit zadaný obrazec s použitím všech sedmi plochých dílků. V zadání je vždy jen obrys a je tedy třeba nalézt správné seskládání dílků. Těch je sedm – dva velké trojúhelníky, dva malé, jeden střední, jeden čtverec a lichoběžník. Uvádí se, že existuje zhruba 6500 různých možností, jak sestavit tyto dílky do různých obrazců.
V čínštině se hlavolam nazývá čchi ch’iao T’u, což lze přeložit jako “důmyslně rozřezaných sedm dílů”.
První doložené zmínky
Tak, jako u většiny starých hlavolamů, je i historie Tangramu ztracena někde v minulosti. První doložená kniha tanů (tedy zadání jednotlivých úloh) je datována do roku 1813. Obecně se uvádí, že hlavolam má historii tisíciletou, nikde pro to však nejsou přímé důkazy. Pravděpodobné spíše je, že tangram v jeho současné podobě vznikl až někdy na přelomu osmnáctého a počátku devatenáctého století.
Nepochybně existovaly předchůdci ať již jako hlavolamy či jako matematické pomůcky či problémy. Zejména historie tangramů v praxi odvozování geometrických formulek z obrázků je zajímavá hypotéza. Je ale třeba dodat, že poslední známé příklady této praxe jsou ze 13. století a tangram je doložen až v 19. století. Možná, že k vynálezu tangramu přispělo oživení zájmu o tradiční čínskou matematiku na konci 18. století v souvislosti s publikací řady znovuobjevených klasických spisů, kde se metoda odvozování Pythagorovy věty pomocí přesouvání drobných obrazců uplatňuje (Zejména Zhou bi suan jing s komentářem Zhao Shuanga ze 3. století, a Jiu zhang suan jing s komentářem Liu Huie z roku 263).
Objevení hlavolamu tangram Evropou a Amerikou
Do Ameriky hlavolam přivezl kapitán obchodní lodi Trader M. Donnaldsonv v únoru 1816. Dvojici knih tanů s názvem Sang-Hsia-k’o získal, když jeho loď kotvila v Kantonu v roce 1815. Knihy přivezl do Philadelfie a první knihy tanů vydané v Americe vycházely právě z těchto čínských originálů.
Velký rozruch vyvolala kniha Sama Loyda Osmá kniha tanů (The 8th book of tan) z roku 1903, která kromě 700 tvarů uváděla také rozsáhlou historii hlavolamu, jehož počátek umístila až 4000 let nazpět. Sedm fiktivních knih tanů spojoval s historickými událostmi a osobnostmi. Vše bylo velmi přesvědčivé, nicméně jak se později ukázalo, jednalo se o zcela fiktivní historii, která se ovšem velmi dobře prodávala. V této knize však také Loyd jako první představil problematiku tanových paradoxů.
Hlavolam nakonec dorazil do Anglie, kde se stal opravdu velmi módní záležitostí. Mánie se pak velmi rychle šířila do dalších evropských zemí. Nejrozšířenější byl pár britských knih Kniha Tangram, módní čínský hlavolam a řešení s názvem Klíč (key).
Během první světové války byl hlavolam populární mezi vojáky na obou stranách. Dočkal se také vydání v sérii Anchor puzzle – tzv. kotevní hlavolamy.
Jak vás tento hlavolam zaujal?
Celkové hodnocení uživateli 4.5 / 5. Celkem hodnotilo 2