Laterální myšlení – kreativní přístup řešení (nejen) hlavolamů

K úspěšnému řešení hlavolamů je kromě logiky velmi často třeba také trocha té fantazie či kreativity v myšlení. Psycholog Edward de Bono zavedl v roce 1967 pro kreativitu v myšlení termín Laterální myšlení. Slovo laterální bychom do češtiny přeložili jako “boční” či “postranní”, nicméně tento termín se jako celek nepřekládá.
Laterální myšlení je způsob řešení problémů pomocí nepřímého a kreativního přístupu prostřednictvím zdůvodnění, které není okamžitě zřejmé. Zahrnuje myšlenky, které nemusí být dosažitelné pouze pomocí tradiční logiky krok za krokem.
Laterální myšlení je způsob myšlení zaměřený především na kreativní řešení problémů. Podstatou laterálního myšlení je nepřímý postup, který klade důraz na vykročení z existujících modelů a rámců myšlení za cílem vyvinout nové nápady, které by nebyly dosažitelné sekvenčním logickým myšlením.

Rozsudek Šalamounův

Jako příklad uvádí de Bono rozsudek Šalamounův, kde král Šalomoun řeší spor o rodičovství dítěte tím, že žádá, aby bylo dítě rozděleno na polovinu. Svůj rozsudek pak vynesl na základě reakcí, které svým původním příkazem vyvolal.
Edward de Bono také spojuje laterální myšlení se smyslem pro humor. Tvrdí, že při tomto způsobu uvažování dochází k jakémusi přechodu od klasického uvažování podle známého vzorce k něčemu novému, nečekanému.
Je to pak právě onen moment překvapení, který vyvolává nový vhled a usnadňuje schopnost začít přemýšlet podle nového vzorce myšlení.
Laterální myšlení se v principu zásadně liší od myšlení kritického (též vertikálního). Kritické myšlení se primárně týká posuzování skutečné hodnoty výroků a hledání chyb. Člověk používá laterální myšlení k přechodu od jednoho známého problému k zcela novým, nečekaným.

Fantazie a imaginace jako cesta k řešení logických úloh

Důležitým prvkem je tedy schopnost imaginace. Imaginace je schopnost člověka vyvolávat v mysli představy či „obrazy“, které se mohou vázat k předchozí zkušenosti jako vzpomínky, mohou však tento „materiál“ různě přetvářet a vytvářet tak nové představy.
Díky takovému způsobu myšlení pak řešitel hlavolamu dokáže spíše opustit jakousi pomyslnou klec a nabídne mu pohled na problém z vnějšku. To pak vede k novému nápadu a k řešení problému.

Hlavolamy na laterální myšlení – Lateral thinking puzzles

Pro populární hlavolamy na laterální myšlení se u nás používá spíše označení Hlavolamy Ano/Ne, nebo také Situační hlavolamy, nicméně v anglicky hovořících zemích se označují právě jako “Lateral thinking puzzles”.
Celou sérii těchto hlavolamů vydala firma Mindok pod názvem Černé historky.

HLAVOLAMY S PODOBNÝM ZAMĚŘENÍM

Mistrovství světa v řešení logických úloh proběhne v listopadu 2018 v Praze Knižní odysea 2019 nabízí každý březnový den novou úlohu Výstava hlavolamů v muzeu v Lounech potrvá až do konce března Podpořte vydání knihy hlavolamů Jindry Hojera Kompoziční či problémový šach Třináctiletý chlapec složil tři Rubikovy kostky naráz v rekordním čase V Praze padl světový rekord v luštění SUDOKU Desátý ročník Puzzlemánie na Černém mostě Umělá inteligence poprvé porazila šampiona hry GO Magický čtverec – mystický rébus s tisíciletou historií