Zebra vodu nepije aneb Einsteinův hlavolam bez Einsteina

(7)

Zebry jsou kombinační hlavolamy, kde řešitel zná část informací řazených do skupin a některé souvislosti mezi nimi. Cílem je sestavit dle zadaných podkladů a jejich závislostí ucelené množiny informací, které odpovídají zadání.

Proč ten název?

Název Zebra pochází z nejznámějšího zadání tohoto hlavolamu, kterému se častěji říká Einsteinův hlavolam či Einsteinova hádanka. Zebra je zde jedním ze zvířat, které je třeba správně přiřadit k dalším atributům zadání.
Je sice samozřejmě třeba správně propojit všechny okolnosti, nicméně položená otázka přesně zní: “Kdo pije vodu? Kdo vlastní zebru?” Na základě tohoto principu hlavolamu pak vznikla celá řada dalších úloh, které se začaly označovat jako “Zebry”.

Původ hlavolamu aneb Einstein je v tom nejspíše nevině

Jak používaný název napovídá, je tento hlavolam připisován Albertu Einsteinovi, většinou údajně mladému, zpravidla s dovětkem, že prohlásil, že ji dokáží vyřešit jen 2% populace.
Někdy je za autora také označován Lewis Carroll, autor slavného románu Alenka v říši divů. Problémem je, že nikde není žádná stopa, která by k tomuto tvrzení mohla vést.

Pokud je známo, zadání bylo poprvé publikováno 17. prosince 1962 v časopise Live international. Tentýž magazín pak 25. března 1963 uveřejnil správné řešení spolu s několika sty úspěšnými luštitely z celého světa. V době, kdy se tedy poprvé prokazatelně publikoval, by Albert Einstein již sedm let po smrti, Lewis Carroll dokonce 62 let.

Často se také zmiňuje, že v této první známé verzi se objevují značky cigaret, které se na trh dostaly až v roce 1931 (Parliament) resp. 1933 (Kool). To by znamenalo, že Carroll nemohl takovouto verzi vůbec napsat, neboť byl již přes 33 let mrtev a Einsteinovy bylo tou dobou 55 let a byl již velice známým nositelem Nobelovy ceny. Pokud by tedy Carroll takovouto úlohu napsal, zcela jistě nikoli v této verzi. A pokud by jejím autorem byl Einstein na vrcholu své popularity, je dosti nepravděpodobné, že by unikla pozornosti. Na druhou stranu se dnes dá nalézt celá řada verzí tohoto slavného zadání se zebrou, kde jsou mírně pozměněny národnosti, případně se zde objevují i jiné značky cigaret atd.. Mohlo se tedy teoreticky klidně stát, že autorem byl opravdu mladý Einstein či Lewis Carroll a pozdější vydavatelé jen poupravili reálie bližší své době. Jakýkoli důkaz ovšem chybí.

98% populace prý hlavolam nevyřeší

Další zcela nepodloženou informací je druhá část tradované legendy, která Einsteinovi vkládá do úst výrok o pouhých 2% populace, která dokáže tuto logickou úlohu vyřešit. Dvě procenta populace shodou okolností odpovídají počtu lidí, které mají vysoce nadprůměrné IQ (tedy 130 bodů a více). Zkušenosti ukazují, že úspěšnost řešení klasické Zebry je podstatně vyšší a zvládnou ji někdy i žáci základních škol. Tento spíše marketingový trik tedy dodává úloze další “příběh” a dělá ji tak zase o trochu atraktivnější. Konec konců – kdo by nechtěl věřit, že patří právě mezi skupinu těch 2% výjimečných…
Sečteno a podtrženo, otázek a pochybností je zde více, odpovědi a jistoty žádné. Je však jisté, že kdyby se hlavolam objevil s dovětkem, že autorem je Jan Novák z Bubenče a vyřeší jej kdekdo, svou popularitu by asi nezískal. Respektive zapadal by jako celá řada jiných úloh, které “neprodává” zvučné jméno či výjimečnost případného úspěšného luštitele.
Ať to již bylo jakkoli a autorem je kdokoli, označení ZEBRA nám pro tento typ úloh již asi zůstane…